Termíny zahájení ucelených kurzů Prana Vashya jógy

Nejbližší ranní kurz Prana Vashya jógy:
  • 22. 5. 2017 - 30. 6. 2017, 3x týdně 7:00 - 8:15 (pondělí, středa, pátek), celkem 6 týdnů, tj. 18 lekcí
Nejbližší večerní kurz Prana Vashya jógy:
  • úterky 4. 4. - 20. 6. 2017, 19:15 - 20:45, celkem 11 týdnů, tj. 11 lekcí (necvičíme 2. 5. 2017)
Kurzy probíhají v centru jógy Jemný svět na pražských Vinohradech (Praha 2).

Více informací ke kurzům a přihlášku najdete zde.

Jarní tématické jóga-semináře s Petrem

Všechny zájemce o cvičení jógy zvu na volně navazující páteční podvečerní tématické semináře, které se budou konat od dubna do června v Jemném světě na Vinohradech:
  • pátek 21.4.2017, 18:30 - 21:00 Kořeny: Nohy, Kyčle & lotosový sed
  • pátek 12.5.2017: 18:30 - 21:00 Kmen: Páteř, záklony & most
  • pátek 9.6.2017: 18:30 - 21:00 Koruna: Hlava, lopatky, ramena & stoj na hlavě 
Každý seminář bude vždy zaměřený na jedno ucelené téma, které důkladně probereme po stránce teoretické i praktické. Provedeme individuální diagnostiku, neb každý člověk je originál a každé tělo je jiné.

Vhodné pro začínající i pokročilejší, každý si ze cvičení něco odnese.
Znalost Prana Vashya jógy není nutná, chuť ke cvičení a objevování ano.

Více informací o seminářích a přihlášky najdete zde.

13. - 17. 4. 2017 Velikonoční meditační & jógové ústraní


Pro zájemce o "hlubší ponor" do přítomnosti proběhne na začátku jara velikonoční meditačně-jógový pobyt v ústraní v klidné a uvolněné atmosféře. Pobyt je vhodný jak pro začínající, tak i pokročilejší. V podstatě jde o to, aby si každý našel svůj režim, rytmus, rovnováhu a zkusil žít aspoň na chvíli "jen tak" s tím, že pozoruji co cítím a vnímám a co se děje teď a tady.
Každý den bude vedená ranní i večerní meditace, během dne se pak bude střídat režim meditací v sedě a v chůzi, kterých se může každý zúčastnit v rozsahu podle vlastního uvážení a chuti.
V podvečer bude prostor na společné cvičení jógy a každý večer bude "dharma" povídání.
Kdo bude chtít, může využít možnost individuální konzultace.

Můžete přijet na libovolný počet dnů, nemusíte se zúčastnit celého pobytu až do pondělí.

Lektoři: Petr Bärtl (meditace) a Petr Smil (jóga)

5. - 8. 5. 2017 Intenzivní výuka Prana Vashya jógy na Moravě


Retreat centrum v Bělé nad Svitavou - které provozuje Katka Rojková - nám bude ideálním zázemím pro systematickou výuku Prana Vashya jógy "od A do Z".

Cílem bude nejen osvojení hlavních principů cvičení, ale samozřejmě i porozumění jednotlivým pozicím první série PVY tak, abychom uměli cvičit i samostatně a přitom respektovali své individuální dispozice.

Lektor: Petr Smil

18 - 21. 5. 2017 Víkend s jógou, meditací a kovařinou pro muže i ženy

uvolni se a zhmotni svůj obraz přítomného okamžiku
otiskni své nitro do žhavého kovu
máš-li blízko k józe, meditacím a touhu tvořit - pojeď s námi

Ponoříme se do jógy a meditace - budeme rozpouštět napětí vnitřní i vnější, nalézat prostor ticha, síly a inspirace, který je ukryt uvnitř nás samých. Jóga a meditace jako nástroje, které nám pomáhají podívat se na svůj vnitřní svět a nalézat vlastní autentickou cestu životem.

Zakusíme kovářské řemeslo – pod dohledem a vedením zkušeného kováře budeme pracovat s kovem, ohněm a vlastní fantazií. Ať už vytvoříme jemný nerezový šperk anebo třeba funkční ostrý nůž, půjde o jedinečný otisk našeho nitra do rozpáleného kovu. V kovářském řemeslu je ukryta mnohá symbolika, do které nás mistr kovář zasvětí.

Fotky z ročníku 2016.

Lektoři: Petr Smil (jóga), Tomáš Lebduška (kovařina), Petr Bärtl (meditace & zázemí)



30.7. - 6.8.2017 Letní kemp Prana Vashya jógy & meditace



Letní pobyt s meditací a jógou pro všechny, kdo chtějí spojit pohodu letních prázdnin s intenzivnější praxí meditace a jógy.

Akce je určená zájemcům, kteří se už s Prana Vashya jógou setkali a chtějí jít hlouběji, případně i všem ostatním, kdo se věnují intenzivnějším formám ásanové praxe (např. Ashtanga Vinyasa jóga, Vinyasa, ...). 
Kromě cvičení jógových pozic se budeme více věnovat pranayamě, očistným a harmonizačním technikám, hlubokým relaxacím.
Samozřejmostí bude ranní a večerní vedená meditace.

Okolí nabízí výlety pěšky i na kole, koupání/potápění v křišťálově čistém lomu, případně relax na zápraží anebo v kuchyni u kamen.

První část kempu od pondělí 31.7. do středy 2.8. bude věnována důkladnější detoxikaci a regeneraci skrze cvičení jógových pozic Prana Vashya jógy, dechové/meditační techniky a jógové očistné techniky - krije , které se budou zájemci učit (nauli, jala neti, sutra neti, ...). Podstoupíme i krátký očistný půst v délce 1 až 3 dny (trvání podle individuální "chuti").

Druhá část kempu od čtvrtka 3.8. do neděle 6.8. bude zaměřená na harmonizaci a energetizaci skrze cvičení jógových pozic Prana Vashya jógy, dechové & meditační techniky, hluboké relaxace. Záměrem bude posunout jógovou praxi do hlubších rovin.

Lze se zúčastnit i menšího počtu dnů. Ve středu 2.8. odpoledne bude volný program bez cvičení.

Lektoři: Petr Smil (jóga) a Petr Bärtl (meditace, zázemí)

O pozornosti při cvičení

... a různých výkladech konceptu “drishti”

V józe se o “pozornosti” mnohdy mluví aniž by se hlouběji vysvětlilo o co jde.  Ať už cvičíme jógové pozice, dýcháme, meditujeme anebo si s pozorností zkoušíme hrát během dne, platí určité zákonitosti, o kterých je užitečné přemýšlet.

Základna, ke které směřujeme pozornost, může být buď široká anebo úzká (či cokoliv mezi tím), naše vědomí může spět k rozšíření anebo naopak zúžení, pozornost má svou kvalitu - může být jasná anebo mátožná a všechny odstíny mezi tím.

Pár slov, dalekosáhlé důsledky. Zkusme jedno malé cvičení na lepší porozumění, jak lze s pozorností pracovat.

způsob A)
Dejme tomu, že se díváme na nějaký malý předmět před sebou. Zkusme se soustředit pouze na tento předmět a nic jiného. Jakmile máme tendenci těkat pohledem či myšlenkou, vraťme se zpět k předmětu. To je vždy akt vůle a cesta síly - s určitým úsilím fixujeme pozornost na jednom místě.
Poměrně rychle může při tomto mentálním úsilí narůstat intenzita koncentrace, zvlášť jsme-li svým založením energičtí jedinci razící heslo "kde je vůle, tam je cesta" :)  Čím je předmět ke kterému směřujeme pozornost "menší"  (platí samozřejmě nejen u zraku, ale u všech smyslů  včetně tělesného pocitu), tím spíš je proud pozornosti intenzivnější. Můžeme si myslet, že to je přece to kýžené “soustředění”, o kterém se v józe mluví a které je žádoucí. Netěkat. Vždyť přece chceme být třeba v práci “soustředěnější”. Je to většinou i to, co má mnoho lidí tendenci při cvičení anebo při meditaci zpočátku dělat. Jít na to silou.

Věc se má ovšem tak, že s nárůstem intenzity podobného soustředění má tendenci se naše vědomí zužovat a když tomu aktivně nečelíme (nevyvážíme-li vše snahou o bdělost se zachováním schopnosti "usuzovat"), tak třeba až do té míry, že na sebe úplně zapomeneme, vědomí vyklidí místo podvědomým pochodům, my spíš už jen tupě civíme a jsme vlastně "odpojení". Sice si možná "odpočineme", ale takového soustředění nám nic rozumného nepřinese.
Takovýto typ mentální "pasivity" vede k ještě hlubšímu rozvoji toho, čemu se v józe říká “tamas”.
To se překládá různě - od lenosti přes pasivitu až po tupost či dokonce blud.

Jiné vyústění - neztratíme-li při tom všem “soustředění” bdělost a uvědomění sebe sama - je takové, že tímto aktem zpevníme to, co jako osobnost obsahujeme (všechno - třeba i žité a ne úplně zdravé názory, naše záměry atd.). V podstatě je to cesta vůle, síly a napětí a na ní je v józe rozhodující míra, s jakou žijeme všechny tzv. jamy&nijamy, tj. určitý etický základ. Při splnění určitých předpokladů se na této cestě setkáme s možností přenosu vědomí do psychické/duševní oblasti a pak jde především o to, zda-li se dokážeme v novém prostředí zorientovat, zůstaneme s nohama na zemi a nezapomeneme, kam jsme třeba původně s jógou mířili.

Fixace pozornosti se lecky odůvodňuje snahou vést kamsi energii (“kam jde pozornost, tam jde energie ...”), nicméně nelze tvrdit, že vždy platí “více energie = lépe”. Někdy je lžička medu lepší než sud dehtu.

způsob B)
Zkusme celou věc pojmout jinak - přestože se nyní díváme na tentýž předmět, používáme jej pouze jako oporu pro zrak a kromě toho vnímáme i vše ostatní kolem, zároveň zkoušíme vnímat i své tělo se všemi fyzickými pocity (třeba jak sedíme, stojíme atd.), ve všech směrech a do všech stran, nadto slyšíme třeba i zvuky kolem nás a vnímáme i vlastní duševní pochodyNaše pozornost je nyní široce rozprostřená, neztrácí bdělost a schopnost uvažovat, vědomí může mít tendenci k rozpínání. “Hloubka” tohoto stavu je pak závislá nikoliv na naší vůli držet předmět pozornosti výhradně silou, ale naopak na uvolnění, postupném očišťování našeho “zorného pole” od nejrůznějších lpění a představ o tom, jak se věci mají anebo bychom je chtěli mít. Vnímáme to co je aniž bychom to hned hodnotili, případně na tom ulpěli. Přestože můžeme mít pocit, že takto také rozvíjíme duševní pasivitu svého druhu, může se naopak postupně a pomalu rozvíjet to, čemu lze říkat “vhled”.
Perspektivně třeba lépe porozumíme vztahům já-tělo-svět.
Především nám to ale pomůže k lepší orientaci v běžném životě, k lepšímu porozumění tomu co se děje kolem nás i v nás (a tím pádem i v druhých lidech, narůstá třeba i něco jako ... spoluúčast).. To vše s mnohem menším rizikem, že bychom v sobě nevhodným typem silového soustředění fixovali nežádoucí stavy anebo se stali spiritistickým médiem.
Naopak, v tomto druhém způsobu soustředění jde vlastně o stupňující míru sebereflexe a možnosti být vědomější na všech úrovních.

Máme-li rádi sanskrt - první způsob je vlastně čistou rádžajógou, druhý typ práce s pozorností odpovídá spíš pojetí džňánajógovému. Poměrně dost jógových technik hraničí s prvním přístupem. Příkladem je třeba drishti, tj. předepsané směřování zraku do konkrétního místa při cvičení jógových pozic (příklad - “cvičíš-li předklon, směřuj zrak na palce nohou” atd.), ale i trataka, některé dechové techniky atd. V podstatě jde o techniky navozující tranz.
Rozdíl těchto dvou krajních přístupů je užitečné pochopit. Není to tak, že by jeden den byl správný a druhý vyloženě špatný. Je to "jen" o splnění předpokladů a našem záměru. V praxi se někdy oba přístupy kombinují, nicméně zpravidla tak, že nejdřív budujeme extenzitu (šíři, tj. přístup B), určitou názorovou a etickou očistu a teprve postupně - při určité vnitřní zralosti  - i intenzitu (přístup A).

Zmiňované drishti se dá buď pochopit a cvičit přístupem A anebo B. Má zkušenost - mnoho lidí jej chápe a provádí stylem A, zdá se to přímočaré a jednoznačné. Za sebe bych doporučoval začít s přístupem B, který je o něco civilnější a s nohama na zemi.
Obecně je dobré vnímat, co nám pozornost během dne dělá (zužuje se anebo naopak rozpíná? je otupělá, mátožná anebo naopak živá?), reflektovat, co vlastně vnitřně prožíváme - jestli se jógou neuzavíráme do nějakého dogma a zda-li nejsme spíš urputní než uvolnění.

Přístupů k práci s pozorností je celá řada, nicméně mohu-li za sebe (a Prana Vashya jógu) v tomto směru něco doporučit, pak následující:

  • cvičme ásany s otevřenýma očima. Kromě lepšího kotvení v přítomnosti se nám bude vše hodit hlavně v běžném životě. Je trochu škoda, když si vybudujeme schopnost “uvolnit se” pouze v případě zavřených očí. Mnohem užitečnější je naučit se skrze cvičení vnímat svoje tělo vlastně permanentně a tudíž jej uvolňovat ihned, jakmile se během dne objeví fyzické/emoční napětí. Není nutné s tím čekat až na čas rozbalení jóga-podložky anebo zavření očí. Neutíkejme jógou pryč, zavřené oči k útěkům leckdy svádějí.
  • přestože třeba při cvičení kotvíme zrak na jednom místě (drishti), zkoušejme vnímat obraz před sebou uvolněně v celém rozsahu zorného pole. Zkoušejme zároveň vnímat své tělo (fyzické pocity) pokud možno v celém objemu i povrchu jako 3D objekt, ze všech stran i do všech stran. Tj. nikoliv pouze a výhradně tu partii, která se protahuje či zapojuje, ale vždy celého člověka a následně i prostor kolem něj, včetně kontaktu se zemí a prostoru nad námi.
  • Tudíž cvičme ásany vždy jen tak, abychom našemu vědomí připravovali půdu k rozpínání (tj. způsobem B viz výše). Nesnažme se soustředit a fixovat pozornost "silou". Problém  není to, že bychom měnili objekty svého vnímání (vnímám nejdřív to, pak zase ono …), čemu se ale snažíme vyhnout je ztráta bdělosti (tj. nevím, že tak činím).
  • Důkladnějším a hlubším napojením na fyzické tělo se nejen lépe zpřítomníme, ale opět se nám to hodí během dne, kdy se budeme mnohem lépe zbavovat nejrůznějších nevhodných pohybových stereotypů, o rozpoznávání nevhodných vzorců vnitřního prožívání nemluvě. Mezi akcí a naší reakcí budeme postupně schopni vkládat moment uvědomění a naší svobodné volby. Přestáváme být automatickými roboty, které ovládají vlastní nevědomé komplexy (karma). Ideálně by se měl zmenšovat počet našich automatických (a leckdy afektových) reakcí a z těch co odchytíme si budeme moci odnést plno zajímavých postřehů a “AHA!” momentů.
  • Vnímejme při cvičení nejen své tělo v maximálním možném rozsahu, ale i duševní rozpoložení, tj. to, co při cvičení prožíváme. Zkoušejme postupně rozpoznávat leckdy skryté motivy ke cvičení (a naše hnací motivy vůbec) - tj. zda-li za nás necvičí komplex méněcennosti (a tím pádem tendence k soutěžení), pocit viny ( ...a potřeba trestu) anebo nějaký jiný nevědomý program.
  • Poměrně spolehlivou kotvou v uvolněné přítomnosti, může být souhra mezi dechem a pohybem. Cvičíme-li třeba sestavu ásan a máme-li již do určité míry zvládnutý fyzický aspekt věci, zkoušejme sladit precizně dech a pohyb. V jeden moment vše začíná, v jeden moment vše končí. Vnímejme kde v těle se nádech a výdech projevuje, jak nabíhá, probíhá a kulminuje, jak se nádech překlápí do výdechu a naopak. Zapomeňme (či upozaďme), že cvičíme nějakou “sérii” pozic. Vždy cvičíme jen jeden jediný půldech, nic jiného nelze. Jde pouze o kvalitu pozornosti a šíři vědomí v rámci jednoho jediného půldechu. Další půldech máme šanci začít znova, od nuly. Neakumulujme psychologický čas, nemusíme-li. Možná časem zjistíme, že pocit naší psychologické osobnosti je docela flexibilní věc a schopnost "být průchozí" anebo "umírat" (obrazně řečeno) od momentu k momentu je leckdy zajímavější, než si s sebou táhnout batoh plný křivd, viny, zloby, předsudků a očekávání. 
  • A stejně důležité - pozornost by neměla být urputná, ale uvolněná a “živá”. Když cvičíme dynamicky a dýcháme intenzivně, vždy oživujeme kromě fyzického těla i další vrstvy a jsme-li urputní a v křeči, cvičením v sobě spíš fixujeme naše “strastné” nastavení, krmíme onen komplex, který za nás vlastně cvičí/žije. To vůbec neznamená necvičit intenzivně, ale zkoušet cvičit “celým člověkem”, vnímat co se děje a umět se třeba i "přeladit".
  • Všechno začíná fungovat v okamžiku, kdy zapojíme Srdce, ať už to uděláme jakkoliv. Pozdrav slunci třeba nemusí být jen “sestava cviků na rozhýbání páteře po ránu”, ale třeba opravdu Pozdrav Slunci (tomu na nebi) anebo Pozdrav Slunci (tomu vnitřnímu). Plno věcí se ztratilo v překladu - jeden příklad za všechny - třeba pozice “Anantasana” (v jenom z významů i “Nekonečno/Absolutno”) se do češtiny překládá jako … prkno. Není nutné se učit sanskrt anebo mít PhD z Indologie, ale je užitečné si uvědomit, že to co má třeba Ind od dětství nažito (bhakti - “cit k přesahu”), to na Západě už zhusta postrádáme. Tím bývá determinována i naše jógová cesta a vše ostatní.  Jestli má smysl se v Indii něčím inspirovat, je to podle mne toto.
  • zkoušíme-li cvičit “celým člověkem” (celým tělem, citem, vyladěním), dojdeme zpravidla mnohem dál, když tomu dáme dvacet minut denně než 90 jednou za čtrnáct dnů. A je to pak především radost, nikoliv nechutná povinnost abych měl “odškrtnuto”.

Cvičení jógy by se dalo shrnout do principu - zpřítomněme si ve vědomí ideálně celé své tělo, “promývejme” jej skrz tuto pozornost a dech co nejuvolněnějším stavem, možná i radostným nadhledem, který vychází z uvědomění, že je tu cosi nevyslovitelného jako podklad všeho jsoucího a k čemu jógou třeba směřujeme. Dělejme to od momentu k momentu, přitom neztraťme pevnou půdu pod nohama (praktičnost) a výsledky se budou dostavovat.
Jsme-li ryzí racionalisté a “bhakti” je nám cizí, pak vnímejme to, co je. Pokud to jde tak bez předsudků, bez hodnocení, bez lpění a hlavně uvolněně. Přitom neholdujme pasivitě, naopak, zbavovat se špíny na svých brýlích je tou největší aktivitou.
Podstatným přínosem je to, že budeme vnímat hlouběji, komplexněji a v širších souvislostech.

Dotkneme-li se pak třeba jednou ryzí přítomnosti - esence - budeme se pravděpodobně smát ...
... zjistíme, že to co jsme hledali bylo celou dobu "před nosem" ...
... a právě z té "blízkosti" pramení většina nesnází na jógové cestě ...

Studium jógy v jižní Indii ...

Články o studiu jógy v jižní Indii:
Poznámka: faktické informace uvedené v článcích už nejsou aktuální - několik učitelů již neučí, případně se přemístili jinam, objevili se noví ... berte tedy články s rezervou.

dhanurāsana


धनुरासन = dhanurāsana
dhanurāsana
धनुर = dhanura = luk; आसन = ásana = pozice

    zaujmutí pozice

    z lehu na břiše (čelo odložené na zemi):
    • pokrč nohy v kolenou, uchop je za kotníky
    • s nádechem zvedni stehna a kolena ze země
    • s výdechem přizvedni trup a hlavu, pohled mírně vpřed

    Kashyapāsana

    Kashyapāsana

    कश्यपासन​ = Kashyapāsana
    कश्यप  Kashyapa = jeden ze sedmi velkých Ršiů (mudrců), více viz wikiआसन = ásana = pozice

      zaujmutí pozice

      Vaśiṣṭhāsany do dvipādāsany (tj. obě ruce na zemi) a pak:
      • nádechem přenes váhu na pravou dlaň, založ poloviční lotos s levou nohou 
      • výdechem uchop palec založené levé nohy za zády levou rukou, pánev otvírej do strany